|
|
Studium průniku lepidel do buněčné stěny
Janová, Petra ; Krbila, Jaromír (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá problematikou prieniku lepidla do bunečnej steny dreva. Zameriava sa na lepidlá využívané pre konštrukčné účely, obzvlášť na epoxidové živice. Práca obsahuje popis použiteľných metód pre stanovenie detekcie lepidla v dreve a ďalej je v nej zahrnutá metodika pre výber lepidla a dreva použiteľných pre lepenie spojov. Popisuje experimentálne zistenú závislosť zmáčacieho uhlu na viskozite epoxidového lepidla.
|
|
|
Analýza vlivu stavby dřeva na mikroskopické úrovni na pevnostní parametry
Martinek, Radomír ; Kuklík,, Pavel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na bližší zkoumání mikrostruktury dřeva a vztahu mezi mikroskopickými a mechanickými vlastnostmi dřeva. Hlavním bodem praktické části je měření úhlu mikrofibril (MFA) v S2 vrstvě buněčné stěny. Tato vrstva zaujímá více než 80 % celkové tloušťky buněčné stěny, a tak má největší vliv na mechanické vlastnosti dřevní buňky. Hodnoty MFA stejně jako hodnoty objemové hmotnosti vykazují silnou závislost na modulu pružnosti v podélném směru, stejně tak na hodnotách sesychání. Teoretická část zahrnuje metody měření MFA, variace MFA, vlastnosti dřeva odvíjející se od MFA a také stanovení mechanických vlastností buněčné stěny dřeva pomocí nanoindentace.
|
|
|
Analýza průniku lepidel do submikroskopické struktury dřeva
Mitrenga, Ondřej ; Dvořák, Karel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou průniku lepidla do buněčné stěny dřeva. Zaměřuje se na lepidla používaná pro konstrukční účely a popisuje jeden z hlavních aspektů ovlivňující penetraci, molekulovou hmotnost lepidla. Práce obsahuje vedle popisu použitelných metod ke stanovení molekulové hmotnosti lepidla také popis některých metod detekující lepidlo v buněčné stěně.
|
|
|
Analýza metod pro hodnocení submikrostruktury buněčné stěny dřeva
Martinek, Radomír ; Kuklík,, Pavel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Obsah této práce je věnován zkoumání vlivu struktury dřeva na mikroskopické a submikroskopické úrovni na mechanické vlastnosti. Buněčná stěna dřeva se skládá z několika vrstev, přičemž dominantní je vrstva S2, která zaujímá až 80 % celkové tloušťky buněčné stěny. Jedinečnou vlastností této vrstvy je, že v ní obsažené celulózové mikrofibrily jsou vyrovnány a šroubovitě ovinuty kolem osy buňky. Odklon těchto mikrofibril je nazýván úhel mikrofibril (MFA) a je klíčovou vlastností, která ovlivňuje mechanické vlastnosti dřeva a jeho sesychání. V teoretické části práce jsou důkladně popsány metody, pomocí kterých se odklon mikrofibril měří. Dále je podrobně rozebrán způsob měření tuhostních parametrů buněčné stěny nazvaný nanoindentace. V praktické části práce je přistoupeno k měření úhlu mikrofibril pomocí polarizace, stanovení mechanických vlastností dřeva na makroskopickém a submikroskopickém měřítku pomocí nanoindentace.
|
|
|
Mycobacterium tuberculosis - stavba a funkce buněčné stěny
Kukrálová, Simona ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Uchazeč: Bc. Simona Kukrálová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: Mycobacterium tuberculosis - stavba a funkce buněčné stěny Mycobacterium tuberculosis je intracelulárním patogenem způsobujícím onemocnění zvané tuberkulóza, které stále spadá spolu s jinými vybranými onemocněními do hlavních příčin úmrtnosti na světě. Odhaduje se, že více jak milion lidí ročně tomuto onemocnění podlehne. Pozoruhodná stavba buněčné stěny mykobakterií má velký vliv na samotnou léčbu tuberkulózy společně se stále vyšším výskytem multirezistentních a extenzivně rezistentních kmenů především u Mycobacterium tuberculosis. Výzkumu mykobakterií je věnována velká pozornost. Snaha o nalezení nových sloučenin s antimykobakteriálním účinkem působících na jednotlivé komponenty buněčné stěny, nejlépe na buněčnou stěnu jakožto celek, je dnes stále aktuální a je součástí různých programů na národní i nadnárodní úrovni. Tato diplomová práce v teoretické části shrnuje současné poznatky o mykobakteriích s důrazem na buněčnou stěnu, epidemiologii tuberkulózy a možnosti terapie tohoto infekčního onemocnění. V experimentální části se zabývá...
|
|
|
Příprava a charakterizace slepičích protilátek proti patogenní kvasince Candida albicans
Vodecký, Matúš ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Nárůst počtu infekcí způsobených kvasinkovými patogeny je alarmujícím problémem celosvětového veřejného zdraví. Nejvíce jsou ohroženi lidé s narušeným imunitním systémem, jako např. po infekci virem lidské imunodeficience nebo při diabetes mellitus. Diagnostika je častokrát nedostatečná a léčba je odkázána na omezený výběr antimykotik, na která navíc narůstá rezistence. Tyto aspekty představují velký problém, jelikož je pak na rezistentní patogeny třeba podávat léky druhé volby, které mohou mít vedlejší toxické účinky (např. nefrotoxicita v případě amfotericinu B). Vzhledem k závažnosti kvasinkových infekcí je snaha najít způsob ochrany vůči těmto patogenům. Jednou z možností je pasivní imunoterapie. V této bakalářské práci byly pro tento účel zvoleny protilátky ze slepičích vajec, které mají potenciál širokého terapeutického použití. Příprava slepičích protilátek IgY ze žloutků vajec je jak z etického, tak ekonomického pohledu výhodná. Žloutkové protilátky navíc vykazují poměrně vysokou stabilitu. Z vajec slepic imunizovaných buď buněčnou stěnou nebo celými buňkami C. albicans po kultivaci v médiu simulujícím vaginální prostředí (VSF) byly izolovány polyklonální protilátky. Reaktivita protilátek byla testována metodou ELISA. Jako antigen byly použity buněčné stěny C. albicans kultivovaných v médiu...
|
|
|
Slepičí protilátky proti patogenní kvasince Candida albicans
Konečná, Lucia ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
4 Abstrakt Kvasinka Candida albicans patří mezi nejrozšířenější patogenní kvasinky. Jako oportunní patogen osídluje především sliznice hostitele a infekci způsobuje obzvlášť u jedinců s oslabeným imunitním systémem. Nejčastější infekci, způsobenou C. albicans je vaginální mykóza, s kterou se během života setkají alespoň 3 ze 4 žen. K léčbě tohoto onemocnění se využívají antimykotika, vůči kterým jsou ale kvasinky stále méně citlivé. Z tohoto důvodu je snaha vyvíjet stále nové možnosti léčby (nejen) infekcí způsobených C. albicans. Ačkoli vaginální mykóza ve většině případech není závažným onemocněním, jedná se o velmi rozšířenou infekci, která se u mnoha žen projevuje opakovaně, někdy i víckrát ročně. Protože vaginální mykóza snižuje kvalitu života mnoha žen, rozhodli jsme se zaměřit v této práci právě na toto onemocnění. V tomto projektu byly využívány slepičí protilátky, které mají oproti savčím protilátkám řadu výhod. U vejcorodých živočichů se protilátky nacházejí nejen v krevním séru, jak je tomu u savců, ale jsou také sekretovány do vajec. Díky tomu je izolace slepičích protilátek neinvazivní a etická. Navíce metody izolace protilátek z vajec jsou taky jednoduší oproti izolaci z krevního séra. V konečném výsledku jsou slepičí protilátky také ekonomičtější, protože výtěžek slepičích protilátek může být...
|
|
|
Proteasa Sapp3p patogenní kvasinky Candida parapsilosis
Sochor, Richard ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Zábranská, Helena (oponent)
Patogenní kvasinky rodu Candida mohou způsobovat systémová onemocnění, která mohou u pacientů trpících imunosupresí v důsledku nějakého onemocnění, jako je například onemocnění AIDS, způsobovat závažné patologické stavy, které mohou vést až k úmrtí pacienta. Jednou takovou kvasinkou je patogenní kvasinka Candida parapsilosis. Pro kolonizaci hostitelských tkání a průniku do organismu využívá tato kvasinka různou škálu virulentních faktorů. Jedním z těchto virulentních faktorů jsou aspartátové proteasy. V patogenní kvasince C. parapsilosis se nachází tři aspartátové proteasy Sapp1p, Sapp2p a Sapp3p, které jsou paralogy. První dvě aspartátové proteasy jsou zodpovědné za zvýšení virulence kvasinky C. parapsilosis. Napomáhají kvasince přežívat v organismu degradací důležitých složek imunitního systému hostitele. Sapp3p ovšem tyto vlastnosti nevykazuje, kromě toho, že v určité míře napomáhá kvasince k adhezi na abiotické povrchy. Tato práce je zaměřena na objasnění funkce a lokalizace Sapp3p v kvasince C. parapsilosis. Pro objasnění funkce byl rekombinantně připraven prekurzor Sapp3p (pro- Sapp3p) v buňkách E. coli. U takto připraveného proteinu byla dále testována jeho autokatalytická aktivace a asistovaná aktivace pomocí trypsinu a Kex2p proteasy, za různých podmínek. Za zvolených podmínek se...
|
|
|
Visualization of root apoplastic pH in plants
Wernerová, Daša ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Paris, Nadine (oponent)
Orientované pohyby rostlin neboli tropismy umožňují rostlinám aktivně reagovat na různé podněty z prostředí a získat tak více světla, lepší přístup k výživě nebo zajistit růst kořenů hlouběji do půdy. Gravitropismus orientuje růst kořene podél vektoru gravitace. Gravitace je vnímána prostřednictvím sedimentace statolitů v kořenové čepičce, nicméně přesná signální dráha není zatím známa. Gravitropní stimulus vyvolává nerovnoměrnou redistribuci fytohormonu auxinu ve vnějších vrstvách buněk, která vede k rozdílnému růstu na vrchní a spodní straně kořene a způsobuje tak jeho ohnutí. Změny v redistribuci auxinu jsou doprovázeny změnami v pH apoplastu. Odhalení přesné povahy těchto změn by mohlo pomoci objasnit mechanismy signální dráhy v odpovědi na gravitropismus. Pro přesné měření pH mohou být využívány mikroelektrody, nejsou však vhodné pro dlouhodobé měření pH v rostoucích kořenech. V posledních letech se objevila různá pH senzitivní barviva a geneticky kódované senzory. Tyto mohou být použity pro dlouhodobé detekování změn pH v rostoucích kořenech in vivo. V předkládané práci jsem porovnala několik publikovaných pH senzitivních geneticky kódovaných senzorů a dostupných barviv v kořenech Arabidopsis thaliana. U pH senzitivních barviv jsem pozorovala značnou variabilitu v citlivosti detekce pH a...
|
|
|
Mycobacterium tuberculosis - stavba a funkce buněčné stěny
Kukrálová, Simona ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Uchazeč: Bc. Simona Kukrálová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: Mycobacterium tuberculosis - stavba a funkce buněčné stěny Mycobacterium tuberculosis je intracelulárním patogenem způsobujícím onemocnění zvané tuberkulóza, které stále spadá spolu s jinými vybranými onemocněními do hlavních příčin úmrtnosti na světě. Odhaduje se, že více jak milion lidí ročně tomuto onemocnění podlehne. Pozoruhodná stavba buněčné stěny mykobakterií má velký vliv na samotnou léčbu tuberkulózy společně se stále vyšším výskytem multirezistentních a extenzivně rezistentních kmenů především u Mycobacterium tuberculosis. Výzkumu mykobakterií je věnována velká pozornost. Snaha o nalezení nových sloučenin s antimykobakteriálním účinkem působících na jednotlivé komponenty buněčné stěny, nejlépe na buněčnou stěnu jakožto celek, je dnes stále aktuální a je součástí různých programů na národní i nadnárodní úrovni. Tato diplomová práce v teoretické části shrnuje současné poznatky o mykobakteriích s důrazem na buněčnou stěnu, epidemiologii tuberkulózy a možnosti terapie tohoto infekčního onemocnění. V experimentální části se zabývá...
|
host ::
RSS.